F - fluor, Cl - chlor, Br - brom, I - jód

• 7. A skupina
• solitvorné prvky
• velmi reaktivní
• pouze ve sloučeninách
• biogenní prvky

Sublimace jódu

1. Smíchejte jód a křemenný písek.
2. Směsí vyplňte dno kádinky a postavte ji na trojnožku
3. Položte varnou baňku s vodou na hrdlo kádinky, směs opatrně několik minut zahřívejte.
4. Pozorujte páry jodu proti bílému pozadí.
5. Před rozebráním nechte aparaturu vychladnout

Příprava chloru

Chemikálie:

manganistan draselný, konc. HCl, 20% roztok NaOH

1. Sestavte aparaturu pro vyvíjení plynu podle obrázku vpravo.
2. Do baňky dejte 8 g KMnO4 a do dělicí nálevky nalijte 50 ml konc. HCl.
3. Do první promývací baňky nalijte do 1/3 vodu.
   Chlor se rozpouští a vzniká chlorová voda.
4. Do druhé promývací baňky nalijte 1/3 20% roztoku NaOH. Ta slouží k pohlcení zbytků chloru.
5. Zkontrolujte těsnění aparatury.
6. Začněte přikapávat kyselinu HCl.

Princip reakce:

2 KMnO4 + 16 HCl = 2 KCl + MnCl2 + 8 H2O + 5 Cl2

Odbarvovací účinky chloru

Do válce obsahujícího chlor vložte květinu.

Vzájemné vytěsňování halogenů z halogenidů

1. Připravte si roztoky chloridu sodného, bromidu draselného a jodidu draselného.
2. Budete potřebovat chlorovou vodu, bromovou vodu a Lugolův roztok.
3. Reakce provádějte ve zkumavkách.

Je vhodné připravit tabulku, viz níže.

Chemikálie:

inkoust, savo = obsahuje chlornan

Odbarvení inkoustu

1. Vodu v kádince obarvěte inkoustem
2. Přilévejte chlorovou vodu (savo). 
3. Pozorujte.

Poznámka:

Podobně barvení textilu savem.

Duha v rajčatové šťávě

Chemikálie:

roztok bromové vody, rajčatová šťáva

1. Do poloviny výšky odměrného válce nalijte rajčatovou šťávu.
2. Přidejte cca stejné množství čerstvě připravené bromové vody.
3. Skleněnou tyčinkou důkladně promíchejte.
4. Zhruba za 1 minutu pozorujte barevné změny.

Chemikálie:

vlažná voda, jod, práškový hliník

Voda zapaluje

1. Ve třecí misce důkladně promíchejte směs jodu s práškovým hliníkem v hmotnostním poměru 6:1. (třecí miska musí být 100% suchá)
2. Směs dejte do porcelánové misky. 
3. Přikápněte 2 - 3 kapky teplé vody.
4. Pozorujte.

Princip reakce:

Hliník reaguje s jodem za vzniku jodidu hlinitého - tato reakce je katalyzována vodou. Reakce je exotermická, uvolňuje se teplo, které způsobuje, že část jodu sublimuje, a proto lze pozorovat fialové páry plynného jodu. 

Zlatý déšť

1. 0,33 g dusičnanu olovnatého rozpusťte ve 100 ml vody (pokud se tvoří zákal, přidejte několik kapek kyseliny dusičné)
2. 0,33 g jodidu draselného rozpusťte v 100 ml vody.
3. Oba roztoky zahřejte k varu a slijte do baňky. 
4. Baňku ochlaďte proudem studené vody.

5. Krystalky oddělte filtrací. 
   
   

Princip reakce:

Dusičnan olovnatý s jodidem draselným spolu reagují za vzniku jodidu olovnatého a dusičnanu draselného.

Rozpustnost jodidu olovnatého ve vodě závisí na teplotě, za vyšší teploty je rozpustný, za nižší teplotě je nerozpustný - pozorujeme žluté krystalky.

Chemikálie:

voda, jodid draselný, dusičnan olovnatý, kyselina dusičná, ethanol 

Princip reakce:

KCl + H2SO4 = HCl + KHSO4

Silná kyselina reaguje se slabšími kyselinami a vytěsňuje z nich halogenid, zároveň vznikají plyny halogenvodíky.

Vytěsňování halogenvodíků z halogenidů

1. Do tří zkumavek dejte jednotlivé halogenidy
   (chlorid, bromid, jodid).
2. Přidejte 3 ml konc. kys. sírové. 
3. Sledujte průběh reakcí a pomocí navlhčeného pH papírku zkoumejte pH u ústí zkumavky.

            Prováděje v digestoři!

Varianta A

1. Nad kádinkou s 1 ml konc. roztoku amoniaku přidržte tyčinku omočenou v konc. kys. chlorovodíkové.

Princip reakce:

NH3 + HCl -> NH4Cl 

 salmiak = dým (PL v plynu)

Varianta B

1. Pod skleněnou vanu umístěte dvě hodinová sklíčka.
2. Na jedno přidejte několik kapek konc. roztoku kys. chlorovodíkové, na druhé několik kapek konc. roztoku amoniaku. 

Ideální je použít tmavou podložku.

Princip reakce:

Graham-Bunsenův zákon - vztah mezi molární hmotností a rychlostí reakce.

HCl je těžší a pohybuje se pomaleji, dým se tvoří nad  sklíčkem s HCl, NH3 se pohybuje rychleji.

Varianta C

1. Do stojanu upevněte vodorovně dlouhou skleněnou tyč (1 m).
2. Do jednoho konce vložte chomáč vaty navlhčený konc. kys. chlorovodíkovou a do druhého konce chomáč navlhčený konc. roztokem amoniaku.

3. Oba konce uzavřete pryžovými zátkami. Pozorujte a popište jev.

4. nh

Princip reakce:

Graham-Bunsenův zákon - vztah mezi molární hmotností a rychlostí reakce.

HCl je těžší a pohybuje se pomaleji, dým se tvoří nad HCl, NH3 se pohybuje rychleji