UHLÍK
- 4. A skupina
- nekov
- čtyřvazný
- biogenní prvek
- 3 modifikace (grafit, diamant, fulleren)
Příprava oxidu uhličitého
Chemikálie:
zředěná HCl 1:1, kusový mramor
- Připravte si Kippův přístroj a naplňte jej kusovým mramorem a zředěnou HCl 1:1.
Bonus: Jak byste připravili oxid uhličitý v malém množství z produktů běžně dostupných v domácnosti?

Vlastnosti oxidu uhličitého
1. Hustota oxidu uhličitého
Chemikálie: CO2, bublifuk
- V kádince zapálíme svíčku a do válce najímáme oxid uhličitý a vlijeme ho do kádinky s hořící svíčkou. Sleduji, co se bude dít.
- Do vysoké a široké kádinky postavíme několik různě velkých svíček, které zapálíme. Poté do kádinky vlijeme oxid uhličitý (pomocí přívodní trubice v horní části kádinky) a sledujeme, která ze svíček zhasne jako první.
- Dále do velké vany najímáme oxid uhličitý a pomocí bublifuku do této kádinky vyfukujeme bubliny z bublifuku. Sledujeme, co se s nimi bude dít.
Princip reakce:
- Plynný oxid uhličitý má větší hustotu než vzduch, proto klesá na plamen hořící svíčky. Látky k hoření potřebují kyslík a oxid uhličitý zabránil přístupu kyslíku k hořící svíčce, proto zhasla.
- Dříve zhasne nižší svíčka, vysvětlením je opět větší hustota oxidu uhličitého než vzduchu. Jelikož u nižší svíčky se koncentroval oxid uhličitý vzhledem ke své hustotě, zhasla proto jako první.
- Bublina z bublifuku se po fouknutí do kádinky s CO2 na pár sekund "posadí" ve vaně-> lze sledovat neviditelnou hladinu CO2, který se vzhledem je své hustotě drží na dně
2. Působení oxidu uhličitého na plamen
Chemikálie:
CO2, benzín, hořčíková páska
- Do válce naplněného oxidem uhličitým spusťte zapálenou špejli.
- Do válce naplněného oxidem uhličitým ponořte spalovací lžičku, na které je zapáleno trochu benzinu.
- Do atmosféry oxidu uhličitého vložte hořící Mg pásku.
Princip:
Pokusy demonstrují vlastnost oxidu uhličitého, tedy působení oxidu uhličitého na plamen, respektive jeho zhášení, princip je stejný jako v předchozím pokuse (hustota CO2).

3. Oxid uhličitý je kyselinotvorný
Chemikálie: CO2, acidobazické indikátory
- Oxid uhličitý nechte probublávat v několika ml destilované vody ve
zkumavce.
Po chvilce zkuste reakci indikátorovým papírkem. - Oxid uhličitý nechte probublávat několika za sebou spojenými promývačkami s roztoky vhodných acidobazických indikátorů.

DŮKAZ OXIDU UHLIČITÉHO VE VYDECHOVANÉM VZDUCHU
Chemikálie:
vápenná voda (přefiltrovaný roztok hydroxidu vápenatého Ca(OH)2)
- Do zkumavky nalijte trochu vápenné vody.
- Trubičkou či brčkem do ní foukejte vzduch asi 3 minuty.
- Pozorujte změny.
Princip:
Vzniká bílý zákal tj. nerozpustný uhličitan vápenatý.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
DŮKAZ UHLIČITANŮ V PŘÍRODNÍCH LÁTKÁCH
Chemikálie: zředěná HCl
- Na vzorek obsahující uhličitany nalejte zředěnou kyselinu chlorovodíkovou (1:1).
- Pozorujte uvolňování oxidu uhličitého, který můžeme dokázat vápennou vodou.
- Vypláchnutou kádinku s vápennou vodou vložíme dnem vzhůru nad reakční směs.
(Dá se využití i hořící špejle)
Princip reakce:
Uhličitany reagují s kyselinou chlorovodíkovou za vzniku oxidu uhličitého a vody. Oxid uhličitý můžeme dokázat hořící špejlí, která zhasne - CO2 nepodporuje hoření.
